Rok 2012 začínám prací na poměrně rozsáhlém vývodu. Svůj počátek má v Brně, ale zdá se, že po několika generacích skončím ve všech větvích mimo město. Opět se tak po několika měsících vracím k brněnským matrikám, které, přiznám se, nemám moc rád. Je jich totiž příliš mnoho. Město v dnešních hranicích má evidováno něco přes 650 knih. I když se omezíme na okruh, který je tvořil na konci 19. století, pořád zůstává k prohledávání sedm farností – čtyři vnitroměstské a tři předměstské. Zvlášť východní dělnická předměstí, kde se o místo na slunci střídavě přetahovaly továrny, sklady, nádraží a koleje s činžáky plnými nájemních bytů, tvořila nepřehlednou džungli domů, dvorů, dvorečků a komunikací. Nad mapou z tehdejší doby je možno odhadovat stavební vývoj – která budova stála dříve a která byla postavena později, jak byla vedena ulice, aby obešla už stojící objekty, jak byly části staveb následně odbourávány, aby se ulice mohla napřímit. Lidé se zde neuvěřitelně často stěhovali, u pěti dětí narozených jednomu manželskému páru je každé zapsáno v jiném čísle dvou sousedních ulic. Bohužel každá z těch dvou ulic patřila do jiné farnosti. Ze střídání domovních čísel můžeme rekonstruovat, jak se rodina stěhovala z jednoho podnájmu do druhého. Sledované osoby se ztrácejí z jedné matriky a objevují v jiné, na zcela nečekané ulici, nebo úplně opačné straně města. A teď si je hledejte!

Postoupíme-li o jednu generaci dále do minulosti, dostaneme se z Brna do nějaké blízké, či vzdálenější vesnice. Lidé přicházeli z velmi širokého okolí. Bující průmyslový kolos „moravského Manchesteru“, nasával lidskou sílu z vesnického prostředí jako obří vysavač.

Zpět